Slunce svým UV zářením přeměňuje 7-dehydrocholesterol na vitamin D, který je esenciální pro lidský organismus. Zajišťuje zdraví kostí, imunitního systému, taktéž má blahodárný vliv na naši psychiku navyšováním koncentrace serotoninu. V neposlední řadě má pozitivní dopad na kardiovaskulární systém.¹ ALE! Pokud nejsme na slunce zvyklí od jarních měsíců, jedeme do slunečnějších krajin, či se vyskytujeme v létě kolem poledne na přímém slunci, naše pokožka může trpět vlivem množství vstřebaného UV záření, což zvyšuje riziko rakoviny kůže. V těchto situacích je potřeba naši kůži chránit pomocí oblečení či opalovacích krémů. Jaké ale zvolit, aby to nepřineslo více škody, než užitku?

V tomto článku se dozvíte, co je to SPF, typy UV záření, jaké UV filtry se nejčastěji v krémech na opalování vyskytují, jaká jsou jejich pozitiva a rizika, jestli máme bezpečné alternativy a zda-li existují i přírodní varianty s přirozeným SPF, viz doporučení na sociálních sítích natírat se mrkvovým olejem. V první řadě si ale pojďme vysvětlit, proč je ochrana proti slunci dobrým nápadem.

Proč se chránit?

Vlivem úbytku ozonu (viz ozonové díry) ubývá funkční vrstva, která je částečně schopna zadržovat UV záření. Z tohoto důvodu se mnohem více těchto paprsků dostává k zemskému povrchu, což má za následek možný vznik mnoha onemocnění, nejčastěji rakoviny kůže.

UV paprsky dělíme na tři kategorie podle jejich vlnové délky. UVA, UVB a UVC.

• UVC paprsky mají největší energii, tzn. nejkratší vlnovou délku z výše zmíněných (100 až 280 nm), a pokud je mu vystavena DNA, působí jí z UV paprsků největší poškození. Z důvodu jeho krátké vlnové délky ho ale pohltí ozonová vrstva (pokud je) a k Zemi se v podstatě nedostává. Pokud se přeci jen ke kůži dostane, nepronikne hluboko do pokožky.²
  
  
• UVB paprsky (280 až 315 nm) se na Zemi vyskytují zhruba z 1 až 10 % ze všech UV paprsků. Toto záření je nejvíc asociováno s popáleninami kůže a dlouhodobé vystavení těmto paprskům může vést k vyšší míře pigmentace kůže a většímu riziku vzniku rakoviny kůže. Jelikož jsou to relativně stále krátké paprsky, jsou schopny proniknout pouze do vrstvy kůže epidermis a je to právě UVB, která nám vytváří vitamin D.^1,3,4,5
  
  
• UVA paprsky, nejdelší z výše zmíněných (315 až 40 nm), jsou schopny proniknout hlouběji do kůže, a to až do vrstvy dermis. Záření je taktéž asociováno s rakovinou kůže, s tlumením imunitního systému a se stárnutím pokožky. Jak jste se již mohli dovtípit, toto záření tvoří celkem 90 % celkového UV záření na Zemi a jeho intenzita je po celý rok stejně intenzivní.^6,7,8

Zdroj: https://www.istockphoto.com/cs/vektor/slune%C4%8Dn%C3%AD-paprsky-pronikaj%C3%AD-do-epidermis-a-dermis-k%C5%AF%C5%BEe-anatomie-lidsk%C3%A9-k%C5%AF%C5%BEe-rozd%C3%ADl-gm1446543022-484603993

Vlivem snížení externí ochrany v podobě ozonu mohou UV paprsky dopadat na Zem ve větší intenzitě a páchat více škody. Pokud se chováme zodpovědně, na slunce se již z jara asimilujeme, trávíme celoročně (denně) čas venku, nevystavujeme se polednímu slunci, necestujeme na místa s ozonovými dírami (polární oblasti) a větším UV indexem (rovníkové oblasti, vyšší nadmořské výšky, pouště) a taktéž máme dobrý fototyp, budeme na slunce lépe reagovat a nebude nám působit takové škody. Neznamená to ale, že i nejvíce na slunce asimilovaný člověk nemůže v důsledku trpět rakovinou kůže. Vše záleží taktéž na genetické výbavě a životním stylu. Pokud nějakou výše zmíněnou podmínku nesplňujeme, je dobré se chránit oblečením či opalovacím krémem. Ať už proto, že jsme celý rok zavřeni v kancelářích a na slunce nejsme zvyklí, cestujeme do tepla k moři či naopak brouzdáme městem při poledním slunci. Před tím, než se podíváme na varianty UV ochrany, si vysvětleme, co je SPF, který se v souvislosti s krémy na opalování užívá.

Co je to SPF?

Všichni zřejmě tuší, jaké SPF naše kůže potřebuje u moře, víme ale, z čeho je tento faktor odvozen?

SPF, z anglického „sun protection factor“, je poměr mezi minimální dávkou opalovacího krému, které způsobí viditelné zarudnutí kůže (erytém) v poměru s nechráněnou kůží. Jde o množství solární energie, které je potřeba na tvorbu erytému na kůži ošetřené opalovacím krémem vzhledem k solární energii, která je zapotřebí ke tvorbě erytému na nechráněné kůži. Takže SPF 15 znamená, že chráněná kůže potřebuje 15x více solární energie (v minutách), aby se vytvořilo zarudnutí, než kůže nechráněná. Jinými slovy - při SPF 15 vydržíme 15 krát déle na slunci bez zarudnutí kůže než bez ochrany opalovacím krémem. Je také důležité upozornit, že SPF není lineární. SPF 15 blokuje 93 % UVB paprsků, kdežto SPF 50 blokuje až 98 % UVB paprsků.⁹

UV filtry

UV filtry se dělí v závislosti na obsahu a mechanismu působení na organické, tedy chemické a anorganické, tedy fyzické. Pojďme si je rozebrat trochu detailněji.

Organické filtry

Organické (chemické) filtry se dnes v opalovacích krémech používají nejvíce. UV filtry v této kategorii fungují na principu absorpce UV záření, které tyto molekuly excituje do stavu s vyšší energií. Tuto vyšší energii uvolní ve formě tepla, které se rozprostře po kůži.¹⁰

Do krémů na opalování se používá mix UV filtrů, kvůli docílení širokospektrální ochrany.¹¹ Tato kombinace sice chrání pokožku před všemi druhy UV záření, ale po vstřebání přes kůži se mohou látky v těle chovat toxicky. Riziko představují jak pro uživatele, tak vodní živočichy, ke kterým se krém dostane díky přirozenému omývání opalovacího krému ve vodě.

• UVB filtry zahrnují látky jako salicyláty (salicylates), cinnamáty (cinnamates), deriváty kafru (camphor) a 4-aminobenzoové kyseliny (PABA).
  
  
• Naopak mezi UVA filtry řadíme benzofenony (benzophenones), dibenzoylmethany (dibenzoylmethanes) a deriváty kyseliny 2-aminobenzoové (anthranilates).¹²

Vliv na člověka

Mnoho studií ukázalo, že chemické UV filtry nezůstávají pouze ve vrstvě kůže epidermis, ale putují hlouběji do dermis, dostávají se do systémové cirkulace, kde mohou způsobit poškození buněk.¹³ Některé UV filtry jsou schopny tvořit volné kyslíkové radikály, které narušují buněčné procesy interakcí s proteiny či DNA, které pak nemohou plnit svou funkci. Tělu trvá zhruba 48 hodin (zkoumáno v případě oxybenzonu), aby se UV filtru zbavilo.¹⁴

Studie také ukázaly, že chemické UV filtry, mezi nimi např. oxybenzone, homosalate, ethylhexyl methoxicinnamate a octinoxate, narušují hormonální rovnováhu svou estrogenní aktivitou.^15,16 Tzn. napodobováním hormonu estrogenu vyvolávají jeho umělé zvýšení, což může vést k nepravidelnosti menstruačního cyklu, problémům s plodností, nižší kvalitě spermií, endometrióze, syndromu polycystických ovárií, rakovině prsu a prostaty, prenatálním vývojovým poruchám u dětí včetně porušení jejich kognitivních funkcí a chování, taktéž k narušení správné funkce imunitního systému nebo ke vzniku autoimunitních chorob.^17,18 Jen pro připomenutí, tyto látky napodobující estrogen, tzv. xenoestrogeny, se nevyskytují pouze v opalovacích krémech. Najdeme je i v plastech (bisfenoly, ftaláty, PFAS), pesticidech, mnohých produktech osobní hygieny (parabeny, triklosany, ftaláty) a v aditivech v potravinách (např. BHA, BHT).^19,20

Kromě xenoestrogenní aktivity chemické UV filtry působí antiandrogenně,²¹ tedy blokují mužské pohlavní hormony, které nemohou správně pracovat. Dále působí uterotropicky,²² tzn. mají negativní vliv na růst a funkci dělohy. Taktéž bylo zjištěno, že ve větší míře dochází k apoptóze (smrti) buněk²³ a v neposlední řadě působí prozánětlivě, tedy podporují zánět v těle.²⁴

Vývoj UV filtrů se posouvá mílovými kroky a výše zmíněné UV filtry se postupně nahrazují novými, „bezpečnějšími“. Mezi nové filtry patří např.: Diethylamino Hydroxybenzoyl Hexyl Benzoate, Ethylhexyl Salicylate, Ethylhexyl Triazone, Bis-Ethylhexyloxyphenol Methoxyphenyl Triazine a další. Byť se tyto látky jeví zatím jako poměrně bezpečné, z principu předběžné opatrnosti je doporučit nelze. Negativní vlivy se mohou projevit až po delší době, například v kombinaci s jinou látkou. To vede k mnoha diskuzím, dlouholetým výzkumům, až k následnému hlasování o bezpečnosti látky. Omezení jedné látky tak trvá roky až desítky let. 

Vliv na životní prostředí

Omýváním opalovacích krémů z kůže ve vodě, ať už v moři nebo doma ve sprše, se UV filtry (a mnoho dalších chemikálií z kosmetických produktů) dostávají k vodním živočichům buď přímo, nebo nepřímo skrz odpadní vodu.²⁵ Zjistilo se, že konkrétně UV filtry způsobují změny v metabolismu, vývoji a reprodukci vodních živočichů^26,27,28 a také se UV filtry dokonce mohou ve formě potravy vracet zpátky k lidem. Nejen, že tyto látky vstřebáváme přes kůži po aplikaci krému, dostanou se k nám zpět i přes intoxikovaná zvířata či vodní flóru v naší potravě.

Také mořské bakterie, nutné k udržení správného ekosystému, jsou do velké míry ovlivněny chemickými UV litry. Ve středozemním moři bylo nalezeno mnoho druhů bakterií, které obsahovaly FDA (Zkratka názvu amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv) schválené UV filtry jako benzophenon-3, octocrylene, ethlhexyl methoxycinnamate, 4-methyl benzylidene camphor a homosalate. Tyto chemikálie v podstatě zastaví růst zmíněných bakterií, které se nemohou dále vyvíjet, reprodukovat a plnit svoji funkci pro komplexní vodní ekosystém.²⁹

Chemické UV filtry mají dopad i na korálové útesy, kde způsobují tzv. bleaching. Korály uvolňují uhličitan vápenatý jako svůj hlavní stavební materiál, ale pokud je korál vystaven působením chemikálií, nemůže normálně fungovat a vypuzuje řasy, které ho obývají. Tím se zbarvuje do bíla. Řasa ho již dále nechrání před vnějšími vlivy a korál je náchylnější ke smrti.³⁰ Ve studii, která bleaching korálových útesů sledovala, vědci zjistili, že za pouhých 20 minut ve vodě se z kůže smyje 25 % aplikovaného opalovacího krému a také, že UV filtry jako octinoxate a oxybenzone způsobují coral bleaching již při velmi nízkých koncentracích.^31,32

Za jeden rok se tímto způsobem dostane do moře až 6 000 tun opalovacího krému.⁴⁷ Z tohoto důvodu Havaj jako první stát na světě zakázala v roce 2019 prodej, distribuci a používání opalovacích krémů obsahující dva chemické UV filtry - oxybenzone and octinoxate.⁴⁸ O dva roky později se na seznam zakázaných látek přidal i avobenzone and octocrylene.⁴⁹ Některé havajské ostrovy a souostroví, např. Mauii, zakázaly používání dokonce všech opalovacích krémů s chemickými UV filtry.⁵⁰ 

Vidíme, že chemické UV filtry nejsou pro zdraví lidského organismu (ani pro živočichy a životní prostředí) to nejlepší. Spíše naopak. Máme tedy nějaké bezpečnější alternativy?

Anorganické filtry

Mezi fyzické, anorganické, filtry patří například oxid zinečnatý a oxid titaničitý. I přes to, že se jim říká fyzické, jsou to taktéž chemikálie, mají ale jiný mechanismus účinku než filtry chemické. Fungují tak, že reflektují, tříští a absorbují UV paprsky a taktéž reflektují světlo z viditelného spektra, což vede k bílému povrchu na kůži po aplikaci krému. Tyto filtry chrání jak proti UVB tak proti UVA paprskům. V roce 2019 FDA se usnesla, že jak oxid zinečnatý, tak oxid titaničitý mohou být považovány za bezpečné a efektivní (v případě použití jako UV filtrů v opalovacích krémech). Bohužel to není tak černobílé – čtěte dále.

Výrobci rádi používají nano-formu fyzických filtrů, jelikož tím předcházejí vzniku bílého filmu na kůži. Nicméně je neustálým předmětem výzkumu, zdali se takto malé částice jsou schopny penetrovat přes kůži až do systémové cirkulace. Poslední výzkum sice ukazuje, že přes zdravou kůži nano-částice spíše neprocházejí,^33,34 nicméně pokud je kůže narušená (škrábance, oděrky, spáleniny), či se krém aplikuje v okolí sliznic, do oběhu se dostanou a mohou způsobit zánětlivé procesy a dysfunkci buněčných procesů.³⁵ Je tedy lepší se nano-formě obou filtrů vyhnout.

Pokud je filtr v nano-formě, musí být produkt speciálně označen. Hledejte ve složení, zda je za ingrediencí „zinc oxide“ nebo „titanium dioxide“ závorka se slovem nano. Pokud ne, filtr není v nano-formě.

Zdroj: https://www.cosmebio.org/fr/nos-dossiers/dioxyde-titane-cosmetiques-bio/

Zde je dobré připomenout, že v případě vdechování oxidu titaničitého v jeho nano-formě, a obecně formě jemného prášku, se již prokázala jeho karcinogenita.³⁶ Kosmetickým přípravkům s jeho obsahem, které se mohou vdechnout (jako pudry, laky na vlasy, deodoranty atd.), je dobré se vyhnout velkým obloukem, což potvrzuje i Evropská komise.³⁷ Nano-forma oxidu titaničitého není vhodná ani pro konzumaci – často se totiž oxid titaničitý vyskytuje jako bílý pigment v léčivech či doplňcích stravy. Studie ale ukázaly, že při chronickém požívání se oxid titaničitý akumuluje v orgánech, které, zjednodušeně řečeno, postupně ničí.^38,39 Zajímavé taktéž je, že oxid titaničitý (E171) byl povolen přidávat do potravin jako bílé barvivo až do roku 2022.⁵¹

Stálým předmětem diskuzí je bezpečnost oxidu titaničitého (nehledě na formu) i v krémech na opalování. Pokud totiž reaguje oxid titaničitý s vodou (ať už ze vzduchu či z moře), začnou se fotokatalytickou reakcí (tedy reakcí katalyzovanou světlem, v našem případě UV zářením) generovat reaktivní kyslíkaté molekuly (hydroxylové radikály a anionty), které poškozují DNA, způsobují oxidativní stres, a tím vedou k mutagenezi (poškození) kožních buněk.^40,41

Vliv na životní prostředí

Oxid zinečnatý v nano-formě má negativní vliv na mořské živočichy. Studie prokázaly, že u ryb zvyšuje oxidační a buněčný stres (tzn. abnormální funkci buněk),^42,43 a taktéž způsobuje coral bleaching.⁴⁴ Nano-forma oxidu titaničitého má zase za následek možný rozpad DNA, neurotoxicitu a buněčný stres u mořských živočichů.^45,46

Vidíme tedy, že ani u anorganických (fyzických) filtrů není situace tak jednoduchá. Za bezpečnou, přírodní a non-toxic variantu se dá považovat pouze oxid zinečnatý v non-nano formě.

Přirozené SPF olejů a másel

Mnoho prodejců nabízí přírodní oleje a másla, které přirozeně vykazují určité množství SPF. Na co je důležité upozornit, nejedná se o dobře zdokumentované a zkoumané hodnoty SPF, neprošly totiž standardizovaným testováním, a proto se jejich ochranný faktor může v realitě velmi lišit. Pojďme se podívat na pár nejčastěji zmiňovaných na internetu:

• Mrkvový olej: Tento olej je často uváděn jako mající vysoký přírodní SPF, některá tvrzení uvádějí hodnoty SPF až kolem 35-40. Nutno uvést, že takto vysoké SPF je poněkud kontroverzním tématem a různé zdroje uvádějí jiné hodnoty.
• Olej ze semínek maliníku: Je známý pro svůj potenciální rozsah SPF 28-50, olej z malinových semínek je často doporučován pro své ochranné vlastnosti proti slunci. 
• Pšeničný olej: Obsahuje vitamíny a antioxidanty a věří se, že má SPF kolem 20.
• Avokádový olej: Nabízí určitou ochranu proti slunci, s odhadovaným SPF 4-15. Je také bohatý na vitamíny a mastné kyseliny.
• Kokosový olej: Běžně používaný v péči o pleť, kokosový olej má odhadovaný SPF 4-10.
• Rakytníkový olej: Sytě žlutý olej s antioxidačními účinky s předpokládaným SPF 4-6.
• Bambucké máslo: Toto máslo má odhadovaný SPF 3-6 a je také známé pro své hydratační a protizánětlivé vlastnosti.
• Olivový olej: Nabízí minimální ochranu proti slunci s SPF kolem 2-8.
• Jojobový olej: Má odhadovaný SPF 4 a je známý pro své hydratační a zklidňující účinky na pokožku.
• Aloe Vera: Aloe Vera, sic není olej ani máslo, je někdy uváděna pro své zklidňující vlastnosti a může nabídnout minimální ochranu s SPF kolem 2-3. Často se používá v péči po opalování na spálenou kůži.

SPF u výše zmíněných ingrediencí je pouze teoretické, proto jejich používání nelze doporučit jako jistou UV ochranu.

Závěr

Je smutné, že ke dnešnímu dni autority ignorují provedené studie odhalující toxicitu většiny používaných UV filtrů, které se tak mohou vesele dál prodávat. I přes to, že již nemalý počet studií naznačuje jasné vstřebávání těchto látek organismem jak lidským, tak i živočišným, a jejich možné negativní vlivy v těle a přírodě, pořád to není dostačující pro zavedení regulací jejich používání a výroby. Nám nezbývá nic jiného, než se obrátit k bezpečným alternativám, které jsou naštěstí dobře dostupné. Jak z článku vyplývá, pokud potřebujete velký SPF, sáhněte po opalovacím krému s non-nano formou oxidu zinečnatého. Je to o tom, najít to, co konkrétně Vám bude vyhovovat nejvíce a hlavně řídit se dle svých zkušeností a intuice.

 

Autorkou článku je Ing. Ivana Jestřábová, DiS. Vystudovala VŠCHT v Praze (a taktéž Pražskou konzervatoř, proto titul DiS. :)), nyní pokračuje na doktorátu na UK v oboru Organická chemie a taktéž pracuje na ÚOCHB (Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR).

GUBO doporučuje opalovací krémy Boep:

Obsahují minerální filtr z oxidu zinečnatého, který je v souladu se zákonem Hawaii Reef Law. Jsou veganské a dermatologicky testované jako „velmi dobře snášeno pokožkou“. Vhodné pro kojence, děti i dospělé s citlivou pokožkou. 

Opalovací krém Sensitive SPF 50                 Opalovací krém pro celou rodinu SPF 30                     Opalovací krém Sensitive SPF 30 

¹ Martin Feelisch, Victoria Kolb-Bachofen, Donald Liu, Jon O. Lundberg, Lucia P. Revelo, Christoph V. Suschek, Richard B. Weller, Is sunlight good for our heart?, European Heart Journal, Volume 31, Issue 9, May 2010, Pages 1041–1045, https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehq069 

² Blake Friedman, Joseph C. English, Laura K. Ferris, Indoor Tanning, Skin Cancer and the Young Female Patient: A Review of the Literature, Journal of Pediatric and Adolescent Gynecology, Volume 28, Issue 4, 2015, Pages 275-283, ISSN 1083-3188, https://doi.org/10.1016/j.jpag.2014.07.015.

³ Jean Bolognia, Marilyn Murray, John Pawelek, UVB-Induced melanogenesis may be mediated through the MSH-receptor system, Journal of Investigative Dermatology, Volume 92, Issue 5, 1989, Pages 651-656, ISSN 0022-202X, https://doi.org/10.1016/0022-202X(89)90177-2. 

⁴ Jeong Eon Park, Yu Jae Hyun, Mei Jing Piao, Kyoung Ah Kang, Yea Seong Ryu, Kristina Shilnikova, Ao Xuan Zhen, Mee Jung Ahn, Yong Seok Ahn, Young Sang Koh, Hee Kyoung Kang, Jin Won Hyun, Mackerel-derived fermented fish oil protects skin against UVB-induced cellular damage by inhibiting oxidative stress, Journal of Functional Foods, Volume 46, 2018, Pages 147-158, ISSN 1756-4646, https://doi.org/10.1016/j.jff.2018.04.057

⁵ Ultraviolet (UV) Radiation. Online. FDA. Dostupné z: https://www.fda.gov/radiation-emitting-products/tanning/ultraviolet-uv-radiation. [cit. 2024-06-17].

⁶ Ultraviolet (UV) Radiation. Online. FDA. Dostupné z: https://www.fda.gov/radiation-emitting-products/tanning/ultraviolet-uv-radiation. [cit. 2024-06-17].

⁷ Tran, T.-N.T., Schulman, J. and Fisher, D.E. (2008), UV and pigmentation: molecular mechanisms and social controversies. Pigment Cell & Melanoma Research, 21: 509-516. https://doi.org/10.1111/j.1755-148X.2008.00498.x

⁸ Burke K, Wei H. Synergistic damage by UVA radiation and pollutants. Toxicology and Industrial Health. 2009;25(4-5):219-224. doi:10.1177/0748233709106067

⁹ Osterwalder, B. Herzog, Sun protection factors: world wide confusion, British Journal of Dermatology, Volume 161, Issue s3, 1 November 2009, Pages 13–24, https://doi.org/10.1111/j.1365-2133.2009.09506.

¹⁰ Gabros, S., Zito, P.M., 2019. Sunscreens and Photoprotection. StatPearls Publishing, Dostupné z: https://europepmc.org/article/nbk/nbk537164. [cit. 2024-06-17].

¹¹ Mariam Abou-Dahech, Sai HS Boddu, Rinda Devi Bachu, R Jayachandra Babu, Moyad Shahwan, Moawia M. Al-Tabakha, Amit K. Tiwari, A mini-review on limitations associated with UV filters, Arabian Journal of Chemistry, Volume 15, Issue 11, 2022, 104212, ISSN 1878-5352, https://doi.org/10.1016/j.arabjc.2022.104212. 

¹² Nick Serpone, Daniele Dondi, Angelo Albini, Inorganic and organic UV filters: Their role and efficacy in sunscreens and suncare products, Inorganica Chimica Acta, Volume 360, Issue 3, 2007, Pages 794-802, ISSN 0020-1693, https://doi.org/10.1016/j.ica.2005.12.057 

¹³ Jiang R., Roberts M.S., Collins D.M., Benson H.A.E. Absorption of sunscreens across human skin: An evaluation of commercial products for children and adults (1999) British Journal of Clinical Pharmacology, 48 (4), pp. 635 - 637, DOI: 10.1046/j.1365-2125.1999.00056.x 

¹⁴ Kasichayanula, S., House, J.D., Wang, T., et al, 2007. Percutaneous characterization of the insect repellent DEET and the sunscreen oxybenzone from topical skin application. Toxicol. Appl. Pharmacol. 223, 187–194. https://doi.org/10.1016/j.taap.2007.05.016. 

¹⁵ Schlumpf, M., Schmid, P., Durrer, S., et al, 2004. Endocrine activity and developmental toxicity of cosmetic UV filters—an update. Toxicology 205, 113–122. https://doi.org/10.1016/j.tox.2004.06.043. 

¹⁶ Fennell, T.R., Mathews, J.M., Snyder, R.W., et al, 2018. Metabolism and disposition of 2-ethylhexyl-p-methoxycinnamate following oral gavage and dermal exposure in Harlan Sprague Dawley rats and B6C3F1/N mice and in hepatocytes in vitro. Xenobiotica 48, 1142–1156. https://doi.org/10.1080/00498254.2017.1400129. 

¹⁷ Wang X, Ha D, Yoshitake R, Chan YS, Sadava D, Chen S. Exploring the Biological Activity and Mechanism of Xenoestrogens and Phytoestrogens in Cancers: Emerging Methods and Concepts. International Journal of Molecular Sciences. 2021; 22(16):8798. https://doi.org/10.3390/ijms22168798. 

¹⁸ RODPRASERT, Wiwat; TOPPARI, Jorma a VIRTANEN, Helena E. Endocrine Disrupting Chemicals and Reproductive Health in Boys and Men. Online. Frontiers in Endocrinology. 2021, roč. 12. ISSN 1664-2392. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fendo.2021.706532.

¹⁹ Latest Science Shows Endocrine Disrupting Chemicals in Plastics, Pesticides, and Other Sources Pose Health Threats Globally. Online. Endocrine Society. Dostupné z: https://www.endocrine.org/news-and-advocacy/news-room/2024/latest-science-shows-endocrine-disrupting-chemicals-in-pose-health-threats-globally. [cit. 2024-06-17].

²⁰ Plastics pose threat to human health. Online. Endocrine Society. Dostupné z: https://www.endocrine.org/news-and-advocacy/news-room/2020/plastics-pose-threat-to-human-health. [cit. 2024-06-17].

²¹ Ma, R., Cotton, B., Lichtensteiger, W., et al, 2003. UV Filters with Antagonistic Action at Androgen Receptors in the MDA-kb2 Cell Transcriptional-Activation Assay. Toxicol. Sci. 74, 43–50. https://doi.org/10.1093/toxsci/kfg102. 

²² Schlumpf, M., Schmid, P., Durrer, S., et al, 2004. Endocrine activity and developmental toxicity of cosmetic UV filters—an update. Toxicology 205, 113–122. https://doi.org/10.1016/j.tox.2004.06.043. 

²³ Brunner, T.J., Wick, P., Manser, P., et al, 2006. In Vitro Cytotoxicity of Oxide Nanoparticles: Comparison to Asbestos, Silica, and the Effect of Particle Solubility. Environ. Sci. Technol. 40, 4374–4381. https://doi.org/10.1021/es052069i. 

²⁴ Gojova, A., Guo, B., Kota, R.S., et al, 2007. Induction of Inflammation in Vascular Endothelial Cells by Metal Oxide Nanoparticles: Effect of Particle Composition. Environ Health Perspect. 115, 403–409. https://doi.org/10.1289/ehp.8497. 

²⁵ Schlumpf, M., Durrer, S., Faass, O., Ehnes, C., Fuetsch, M., Gaille, C., Henseler, M., Hofkamp, L., Maerkel, K., Reolon, S., Timms, B., Tresguerres, J.A.F. and Lichtensteiger, W. (2008), Developmental toxicity of UV filters and environmental exposure: a review. International Journal of Andrology, 31: 144-151. https://doi.org/10.1111/j.1365-2605.2007.00856.x

²⁶ Blüthgen, N., Meili, N., Chew, G., et al, 2014. Accumulation andeffects of the UV-filter octocrylene in adult and embryonic zebrafish (Danio rerio). Sci. Total Environ. 476–477, 207–217. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2014.01.015. 

²⁷ Copeland, P.A., Sumpter, J.P., Walker, T.K., et al, 1986. Vitellogenin levels in male and female rainbow trout (Salmo gairdneri richardson) at various stages of the reproductive cycle. Comparative Biochemistry and Physiology Part B: Comparative Biochemistry.83, 487–493. https://doi.org/10.1016/0305-0491(86)90400-1. 

²⁸ Langford, K.H., Reid, M.J., Fjeld, E., et al, 2015. Environmental occurrence and risk of organic UV filters and stabilizers in multiple matrices in Norway. Environ. Int. 80, 1–7. https://doi.org/10.1016/j.envint.2015.03.012. 

²⁹ Lozano, C., Matallana-Surget, S., Givens, J., et al, 2020. Toxicity of UV filters on marine bacteria: Combined effects with damaging solar radiation. Sci. Total Environ. 722,. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2020.137803 

³⁰ Raffa RB, Pergolizzi JV Jr., Taylor R Jr., Kitzen JM; for the NEMA Research Group. Sunscreen bans: Coral reefs and skin cancer. J Clin Pharm Ther. 2019; 44: 134-139. https://doi.org/10.1111/jcpt.12778 

³¹ Danovaro, R., Bongiorni, L., Corinaldesi, C., et al, 2008. Sunscreens cause coral bleaching by promoting viral infections. Environ Health Perspect. 116, 441–447. https://doi.org/10.1289/ehp.10966. 

³² Downs, C.A., Kramarsky-Winter, E., Segal, R. et al. Toxicopathological Effects of the Sunscreen UV Filter, Oxybenzone (Benzophenone-3), on Coral Planulae and Cultured Primary Cells and Its Environmental Contamination in Hawaii and the U.S. Virgin Islands. Arch Environ Contam Toxicol 70, 265–288 (2016). https://doi.org/10.1007/s00244-015-0227-7 

³³ Leite-Silva, V. R., Liu, D. C., Sanchez, W. Y., Studier, H., Mohammed, Y. H., Holmes, A., … Roberts, M. S. (2016). Effect of Flexing and Massage on in Vivo Human Skin Penetration and Toxicity of Zinc Oxide Nanoparticles. Nanomedicine, 11(10), 1193–1205. https://doi.org/10.2217/nnm-2016-0010 

³⁴ J Schulz, H Hohenberg, F Pflücker, E Gärtner, T Will, S Pfeiffer, R Wepf, V Wendel, H Gers-Barlag, K.-P Wittern, Distribution of sunscreens on skin, Advanced Drug Delivery Reviews, Volume 54, Supplement, 2002, Pages S157-S163, ISSN 0169-409X, https://doi.org/10.1016/S0169-409X(02)00120-5. 

³⁵ Wang, BJ., Chen, YY., Chang, HH. et al. Zinc oxide nanoparticles exacerbate skin epithelial cell damage by upregulating pro-inflammatory cytokines and exosome secretion in M1 macrophages following UVB irradiation-induced skin injury. Part Fibre Toxicol 21, 9 (2024). https://doi.org/10.1186/s12989-024-00571-z 

³⁶ Baan, R.; Straif, K.; Grosse, Y.; Lauby-Secretan, B.; El Ghissassi, F.; Cogliano, V.; WHO International Agency for Research on Cancer MonographWorking Group. Carcinogenicity of carbon black, titanium dioxide, and talc. Lancet Oncol. 2006, 7, 295–296. https://doi.org/10.1016/S1470-2045(06)70651-9 

³⁷ OPINION on Titanium dioxide (TiO2) used in cosmetic products that lead to exposure by inhalation. Online. Dostupné z: https://health.ec.europa.eu/system/files/2021-11/sccs_o_238.pdf. [cit. 2024-06-20].

³⁸ Wang, J.; Zhou, G.; Chen, C.; Yu, H.;Wang, T.; Ma, Y.; Jia, G.; Gao, Y.; Li, B.; Sun, J.; et al. Acute toxicity and biodistribution of different sized titanium dioxide particles in mice after oral administration. Toxicol. Lett. 2007, 168, 176–185. https://doi.org/10.1016/j.toxlet.2006.12.001 

³⁹ Lai JCK, Lai MB, Jandhyam S, Dukhande VV, Bhushan A, Daniels CK, Leung SW. Exposure to titanium dioxide and other metallic oxide nanoparticles induces cytotoxicity on human neural cells and fibroblasts. Int J Nanomedicine. 2008;3(4):533-54, https://doi.org/10.2147/IJN.S3234 

⁴⁰ Hidaka, H.; Horikoshi, S.; Serpone, N.; Knowland, J. In vitro photochemical damage to AND, ARN and their bases by an inorganic sunscreen agent on exposure UVA and UVB radiation. J. Photochem. Photobiol. A Chem. 1997, 111, 205 213. https://doi.org/10.1016/S1010-6030(97)00229-3 

⁴¹ Dunford, R.; Salinaro, A.; Cai, L.; Serpone, N.; Horikoshi, S.; Hidaka, H.; Knowland, J. Chemical oxidation and DNA damage catalysed by inorganic sunscreen ingredients. FEBS Lett. 1997, 418, 87–90. https://doi.org/10.1016/S0014-5793(97)01356-2 

⁴² Abdelazim, A.M., Saadeldin, I.M., Swelum, A.-A.-A., et al, 2018. Oxidative Stress in the Muscles of the Fish Nile Tilapia Caused by Zinc Oxide Nanoparticles and Its Modulation by Vitamins C and E. Oxid. Med. Cell. Longevity 2018, 6926712. https://doi.org/10.1155/2018/6926712. 

⁴³ Bessemer, R.A., Butler, K.M.A., Tunnah, L., et al, 2015. Cardiorespiratory toxicity of environmentally relevant zinc oxide nanoparticles in the freshwater fish Catostomus commersonii. Nanotoxicology. 9, 861–870. https://doi.org/10.3109/17435390.2014.982737. 

⁴⁴ Corinaldesi, C., Marcellini, F., Nepote, E., et al, 2018. Impact of inorganic UV filters contained in sunscreen products on tropical stony corals (Acropora spp.). Sci. Total Environ. 637–638, 1279–1285. https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2018.05.108. 

⁴⁵ Vevers, W.F., Jha, A.N., 2008. Genotoxic and cytotoxic potential of titanium dioxide (TiO2) nanoparticles on fish cells in vitro. Ecotoxicology 17, 410–420. https://doi.org/10.1007/s10646-008-0226-9. 

⁴⁶  Carmo, T.L.L., Siqueira, P.R., Azevedo, V.C., et al, 2019. Overview of the toxic effects of titanium dioxide nanoparticles in blood, liver, muscles, and brain of a Neotropical detritivorous fish. Environ. Toxicol. 34, 457–468. https://doi.org/10.1002/tox.22699.

⁴⁷ Sunscreen - Oceans, Coasts & Seashores (U.S. National Park Service) https://www.nps.gov/subjects/oceans/sunscreen.htm. [cit. 2024-06-27]

⁴⁸ https://www.capitol.hawaii.gov/sessions/session2018/bills/SB2571_.HTM. [cit. 2024-06-27]

⁴⁹ Phillips, Maxx, et al. “Hawai‘i Senate Bill Bans Harmful Sunscreen Chemicals.” Center for Biological Diversity, 9 Mar. 2021,  https://biologicaldiversity.org/w/news/press-releases/hawaii-senate-bill-bans-harmful-sunscreen-chemicals-2021-03-09/. [cit. 2024-06-27]

⁵⁰ Mineral Only Sunscreen Maui County | Maui County, HI - Official Website. www.mauicounty.gov, www.mauicounty.gov/2483/Mineral-Only-Sunscreen-Maui-County. [cit. 2024-06-27]

⁵¹ Juelicher, Sabine. Goodbye E171: The EU Bans Titanium Dioxide as a Food Additive.” Ec.europa.eu, 18 Jan. 2022, https://ec.europa.eu/newsroom/sante/items/732079/en. [cit. 2024-06-27]

#nepodporujgreenwashing

Klíčová slova: Přírodní kosmetika, non toxic kosmetika, non-toxic kosmetika, organická pleťová péče, kosmetika pro alergiky, hypoalergenní kosmetika, přírodní vs. konvenční kosmetika, udržitelná kosmetika, sustainable kosmetika, netestováno na zvířatech, veganská kosmetika, kosmetika pro zdravou pleť, nebezpečné filtry, chemické uv filtry, chemické vs. přírodní uv filtry, opalovací krémy rizika, naturální kosmetika, vegan kosmetika, přírodní vs. klasická kosmetika, výhody přírodní kosmetiky, zdravá kosmetika, přírodní ingredience v kosmetice